Skútry mají pulzní elektromotory o výkonu 2500 Watů, dosahují maximální rychlosti 80 km/h a rádius dojezdu je podle charakteru jízdy maximálně do 100 km. Tento česko-čínský projekt je příkladem spolupráce výroby a vývoje v kombinaci s entuziasmem a zkouškou v praxi. Tak dlouhou cestu na tak malých jednostopých vozidlech zatím nikdo nepodnikl. Tato parta nadšenců podnikla už dvakrát objezd ČR na elektrických skútrech. Nad evidencí a záznamem rekordu bdí agentura Dobrý den.
Tolik zpráva ČTK. Co dodat? Že máme radost, že jsme byli u zrodu této šílené myšlenky. Bylo to u piva při našem loňském objezdu ČR na malých elektrických sériových skútrech Guewer, které mají dojezd na jedno nabití 50 km a u kterých jsme museli dělat přestávky na dobíjení. A také u symbolického startu na pohodové akci. A hlavně, že se celá ta rekordní jízda do Fara povedla a všichni ji ve zdraví přežili. Myslím, že zaslouží velké poděkování i vaši čtenářskou a motorkářskou pozornost.
Tato jízda byla symbolicky odstartována na 11. Motorkářském srazu v Čermné v Orlických horách. Na velmi pohodovém srazu! Naši kamarádi - kaskadérská skupina Petra Hnětkovského Stunts riding show - k tomu předvedla na letišti v Ústí nad Orlicí strhující show pro motorkáře i naše hosty z Číny. A tak se v autě po dvou kolech vozil pan profesor Henry Pan ze společnosti MNKE, stejně jako Mr. Zhu, šéf holdingu Guewer, nebo půvabná Jenny. Celou cestu absolvovala, fotografovala a do svého deníku zaznamenala Jana Hotmarová.
Standa Berkovec
Deník z cesty
Je sobota 2. července 2011
a naše „bláznivá" cesta za rekordy začíná. První seznámení s elektro skútry značky Guewer je v Dolní Čermné odkud naše cesta odstartuje.
A
le abych nepředbíhala. Dolní Čermná, obec v podhůří Orlických hor, je rájem pro motorkáře, kde se každý rok koná motorkářský sraz. Tento sraz pro náš závodní team byl výjimečný nejen startem za rekordy, ale i vzácnou návštěvou z Číny. Pořadatelé zvládli organizaci na jedničku. Již od rána, zde panovala dobrá nálada plná her a zábavy. V odpoledních hodinách pořadatelé naplánovali spanilou jízdu na ústecké letiště. Kde náš čekalo vystoupení kaskadérské skupiny Petra Hnětkovského Stunts Riding Show. Samozřejmě, že spanilé jízdy se účastnili i naše tři závodní skútry. Po zhlédnutí neuvěřitelné show se celá kolona motorek vypravila zpět do Dolní Čermné, kde následoval projev čínského zastoupení společnosti Guewer a MNKE battery. Tímto okamžikem začíná symbolické odstartování naší cesty a dobrodružstvím.
Myslím si, že nyní je na čase představit cel závodní team, kterého se účastnili tři řidiči Marek Beneš, Richard Mužátko a Zdeněk „Tata" Němeček. Servisní team: Jiří Červinka, který zároveň byl vedoucím celé expedice a řidičem doprovodného vozidla. Servisní technik Gueweru Mr. Ciping Gui a fotografka Jana Hotmarová.
Naše cesta, ale začíná až další den, tedy v neděli 3. července 2011
P
o slavnostním předání věnců třem odvážným vyrážíme na cestu. Je 10 hodin a jezdci opouští Dolní Čermnou. Naše první zastávka a kolaps přišel velice brzo, po necelých 20km a to na kolejích v části města Ústí nad Orlicí - Kerhatice, kde shoda mokré vozovky a kolejí nebyla zrovna nejšťastnější a nás (dá se říct nejzkušenější řidič) položil skútr na zem. Naštěstí to odneslo jen pár plastů, které byli vzápětí vyměněny a mohlo se pokračovat v cestě dál. Tento den nás doprovázelo deštivé počasí, ale ani to nám nezabránilo v cestě pokračovat. Náš dnešní směr: Dolní Čermná, Praha, Plzeň. Další nehoda nás potkala v Praze na Černém mostě. Výsledkem byly odřené plasty, ale nejen to, jeden odřený a naražený loket Richarda, hýžďový sval Taty a díry na nepromokavém oblečení. Nedá se nic dělat i přes zranění se musí pokračovat v cestě. Nabíráme směr Plzeň. Cestu končíme v Žebráku, v penzionu Jiřího Červinky (škoda, že se jedná pouze o shodu jmen). Dnes jsme ujeli pouhých 255 km. Historicky první výměna baterií nastala po 58 km ve Vysoké u Holic. Myslím, že pro dnešek již zážitků bylo tolik, že všichni se těšíme na zasloužený odpočinek a především další den.
Druhý expediční den, pondělí 4. července 2011
vyrážíme z penzionu v ranních hodinách v 8:15. Po necelých dvou hodinách a 53km dorážíme do Plzně. Rychlé protažení nohou a vzhůru do sedla. První dnešní výměna nastala po neuvěřitelných 104 km. Naše další zastávka je na Rozvadově, zde se loučíme s Českou Republikou. Je půl jedné a překračujeme česko-německé hranice. Dnes nám počasí přálo a jezdci mohli odložit nepromokavé kombinézy. Směr, který nabíráme - Amberk. Po delší době hledání jsme přece jen našli kemp. Vstřícně nás přijali v německém městě Sengenthal. Malé shrnutí tohoto dne: ujeli jsme 268km, výměna baterií proběhla 6krát a dokonce jsme nepotřebovali ani lékárničku.
Jako každý den, tak i dnes úterý 5. července 2011
jsme vyrazili na cestu v ranních hodinách. Z karavanového kempu v Sengenthalu vyrážíme v 5:59. Dnes nás čeká cca 400 km a především Německo-Francouzské hranice. Od rána nás provází mlha a tím nám stěžuje i cestu. Viditelnost je opravdu nulová. První směr, který nabíráme je Roth a Ellwagen. Dnešní den byl opravdu jízdně náročný. Během 10 km jsme překovali celých 7,8 km 18% stoupání! Po krátké pauze na oběd opět jezdci nasedají na skútry a pokračujeme ve směru Stuttgart, Offenburg popřípadě Strasbourg. Dnešní jízdu jsme určili kousek od francouzských hranic v městě Kehl. Ujeli jsme 437 km, překonali 18 % stoupání a dosáhli nejvyššího vrcholu 970 m n m.
Budíček ve středu 6. července 2011 dopadl na výbornou.
Je půl osmé a vydáváme se na další cestu. Po necelých 5 km přejíždíme Rýn a dostáváme se na Francouzské hranice, konkrétně do města Strasbourg. Projet tímto téměř třistatisícovým městem je tvrdý oříšek, především, když s námi přestala spolupracovat navigace. Naším směrem je francouzské město Colmar a Besanco. Předpokládaná trasa je „krásných" 450 km. Zaskočila nás hodinová oprava blinkrů na jednom ze 3 skútrů. Přestáváme doufat, že tuto vzdálenost ujedeme. Ale bezpečnost především. Ve večerních hodinách v (21:30) dorážíme do kempu ve francouzském Anse, kde nás nechtěli ubytovat kvůli pozdnímu příjezdu. Ale nakonec jsme se domluvili, merci, bon soir! Dnešní počet ujetých kilometrů se vyšplhal na číslo 481 km. Vytoužené Faro se přibližuje.
Čtvrtek 7. července 2011
odjíždíme z Anse o pul jedenácté. O hodinu později projíždíme historickým Lyonem. Teplota nám stoupá. Kolem poledního je příjemných 25°C avšak je pod mrakem. Silniční ukazatele nás navádí směr Valence, poté najíždíme na silnici číslo 104, která nás zavede do Alés. Cestou projíždíme malebnými vesničkami jako například St. Hippolyte. Dnešní den jsme pokořili starý světový rekord. Máme ujeto 1 833 km za pouhé 4 dny, co ze o 6 dní rychleji než ujeli původní rekordmani. Ve večerních hodinách dorážíme do města Alés, zde se zároveň i ubytujeme, dobijeme baterky a naplánujeme zítřejší trasu.
Páteční 8. červenec 2011
úsek je odstartován v 7:15 směr Beiziers, kterým projíždíme o dvě hodiny později. Polední zastávka v Narbone. O půl třetí odpoledne překonáváme Pyreneje a o půl hodiny později i francouzko-španělské hranice. Opět nastává stejná písnička jako každý večer, ubytování ve španělském městě Mataró. Zhodnocení dnešní cesty, ujetých 456 km, dobití baterií a vzhůru do našich pelíšků.
Naše cesta se s každým ujetým kilometrem zkracuje. S ubývajícími kilometry do vytouženého cíle přibývá únava jezdců a celého týmu.
Vytipovaný sobotní 9. červenec 2011
cíl je v městě Ribera de Cabanas, do které se dostáváme po 12 hodinách v sedle přes vnitrozemí Španělska. Projíždíme krásnou Barcelonou a máme nový směr Valencie a Tarragona.
V neděli 10. července 2011
odjíždíme z krásného kempu Torre la Sol 2 v městě Ribera de Cabanas. Naším novým směrem jsou města Albacete a Cordoba. Neskutečné horko a ráz krajiny by se dal přirovnat ke slavné americké silnici Rout 66. Kolem šesté hodiny odpolední přijíždíme do kempu v Peňascosa. Dnešní počet ujetých kilometrů opět přesáhl hranici 400km přesně 421km.
Je pondělí 11. července 2011
osmá hodina ranní odbila a my startujeme z kempu v Peňascosa. Pondělní směr - Úbeda. Pro dnešek se držíme na silnici N322. První výměna baterií nastala po 80km. Kolem páté hodiny odpolední začínáme hledat kemp. Nejen, že v okolí žádný není, ale také nám začínají docházet nabité baterie. Přece jen se na nás štěstí usmálo a ubytovali jsme se v kempu La Campa v městě Dos Hermanas. Dnešní noc byla poslední ve Španělsku a zároveň poslední nocí do našeho cíle. Perličkou dne byla celodenní jízda Taty bez problémů, ale s vrutem v kole. Zachránil to náš šikovný čínský technik. Kolo bylo vyměněno, baterie všech motorových skútrů se v pohodě dobíjí. Vše je připraveno na další a zároveň i poslední den naší cesty.
Úterý 12. července 2011
Po lehké snídani se připravujeme k odjezdu. Dle stavu oblečení našich jezdců jsme usoudili, že teploty budou sahat k tropickým hodnotám. Nemýlili jsme se! Dnešní teplota se vyšplhala na 31°C. Zbývá nám posledních 300km, proto si můžeme dovolit vyjet z kempu o trochu později. Jedeme směr Sevilla, Huega a samozřejmě vysněné portugalské hranice a s nimi náš cíl - motorkářský sraz ve Faru. Cesta nám rychle ubíhala do chvíle než na doprovodném vozidle praskla pravá zadní pneumatika. Přesně 9km před španělsko - portugalskými hranicemi! Nevadí, kolo je opravené a už „frčíme" dál. V 16:45 překračujeme španělsko - portugalské hranice. 
Neuvěřitelné, je 17:10 a nás vítá vytoužená Mekka motorkářů Faro. Mnozí pochybovači asi netušili, že se opravdu dá ujet skoro čtyřtisícová vzdálenost na elektroskútrech za tak krátkou dobu. I přes velkou únavu jsme byli maximálně šťastni, že jsme daný cíl pokořili. Trasu dlouhou 3876 kilometrů jsme ujeli za neuvěřitelných 9 dní a 7 hodin. Doba nabíjení baterií byla 6 hodin, průměrný počet kilometrů na jedno nabití byl 70. Naši jezdci strávili v sedle skútrů průměrně 12 hodin denně. Překonali jsme pět světových rekordů v jízdě jednostopých elektrických vozidel, to všechno přesně evidovala agentura Dobrý den z Pelhřimova.
Foto i text: Jana Hotmarová
Info:www.guewer.cz, www.tv-expo.cz